Na řezu kmene poznáme, jak dlouho strom rostl. To však není všechno, zkoumáním letokruhů se o minulosti stromu můžeme dozvědět mnohem víc. Existuje o tom dokonce celá vědní disciplína zvaná dendrochronologie, která již ve svém názvu snoubí dřevo a čas.
Jak se tvoří letokruhy?
Stromy většinou nerostou po celý rok, ale pouze v době, kdy je dostatečná vlhkost a teplota. V našich zeměpisných podmínkách to většinou bývá od jara do podzimu. V průběhu jara, kdy je více vody, vytváří strom buňky se slabými stěnami. Na řezu je tato vrstva světlejší, naopak v létě je méně vody a buňky mají silnější stěny, proto jsou vidět jako tmavší vrstvy. Střídání těchto období vytváří typickou kresbu, tedy letokruhy. Každý z nich odpovídá jednomu vegetačnímu období, tedy jednomu roku.
Co všechno skrývají?
Letokruhy však neukazují jen věk daného stromu, lze z nich vyčíst i klimatické změny, jako je velký mráz, sucho či naopak záplavy, dále i choroby či zásah ohněm. Například v dobách, kdy je více srážek, bývají letokruhy silnější, když je naopak sucho, jsou užší. Proto se stromům někdy přezdívá kronikáři krajiny, protože vypovídají nejen o sobě, ale i o dějích, které zasáhly také okolí lesa. Každý les pak nabízí vzorek, jenž je zcela unikátní. Asi jako otisky prstů. Letokruhy pomáhají určovat například i stáří historických staveb, stačí získat řez z původního trámu a odborník z něj dokáže skoro na rok přesně odhadnout, kdy byl dům, kostel či zámek postaven.
Nejstarší strom světa má až sedm tisíc letokruhů
Na Šumavě najdeme stromy, které mají 300 letokruhů, někdy se podaří objevit i „stařečka“ s 500 letokruhy. V porovnání se světovými unikáty je to však jen zlomek času, který rostl nejstarší strom světa. Tím by měla být borovice osinatá, jež roste na hřebeni White Mountains na hranici mezi státy Kalifornie a Arizona. Strom má živé a již odumřelé části. Ty živé mají více než 4000 letokruhů, ty odumřelé dokonce 7000.
Foto: garyhart.aminus3.com
