Slavné obrazy historie známe většinou jen jako reprodukce z monitorů našich počítačů. Často nás tak překvapí jejich reálná velikost nebo materiál, na kterém jsou namalovány.Tzv. deskové malířství je přitom významnou kapitolou v historii umění českých zemí. Než bylo dřevo vytlačeno z malířských dílen v 16. století praktičtějším plátnem, posloužilo mnoha významným osobnostem světového malířství.
Fajjúmské portréty
Ve starověkém Řecku byla malba na dřevo rozvinutou uměleckou formou. Většina děl z vrcholné éry se bohužel nedochovala a slavné výjevy si můžeme představovat už jen díky dobovým textům a vázám. Vidět antické deskové malířství na vlastní oči ale naštěstí přesto můžeme. Z dob římské nadvlády nad Egyptem se dochovaly Fajjúmské portréty, tedy portrétní dřevěné desky přikládané k mumiím. Dnes je najdeme například v pařížském Louvre, Berlíně nebo v naší Národní galerii. Některé tváře z cyklu se staly notoricky známými.
Jan van Eyck
Gentský oltář Jan van Eycka je jedno z jeho nejznámějších děl a zároveň monumentální ukázka využití deskové malby v křesťanství. Drobné byzantské ikony nahradili katolíci velkolepými oltáři, kde nechyběly výjevy svatých, biblických postav a samozřejmě donátorů kostela. Gentský oltář sestává z 12 panelů, přičemž některé z nich jsou pomalovány oboustranně. Oltář má za sebou divokou historii a pamatuje vyjmutí obrazů nahého Adama a Evy nebo stěhování do rukou Adolfa Hitlera.
Mistr Theodorik
Theodorikovo “nebeské vojsko” střežící ostatky v kapli sv. Kříže na Karlštejně čítalo 130 obrazů malovaných na dřevo. Na svou dobu (14. století) dílo vynikalo nadčasovou malířskou technikou. Zejména je to patrné na realistické modelaci tváří a drapérii, v jejíž záhybech cítíme hru se světlem a stínem. Vzniká tak oproti gotickému komiksovému stylu malby 3D efekt.
Mistr vyšebrodského oltáře
Madonna Zbraslavská, Madonna Roudnická, Madonna z Veveří… Česká gotika byla plná malířských mistrů, po nichž zbyla vzácná pestrobarevná ztvárnění Marie s malým Ježíšem na světové úrovni. Konkrétně Madonna z Veveří z druhé poloviny 14. století je národní kulturní památkou. Obraz je malován temperou na borovém dřevě a roky plnil svůj účel v kapli Matky Boží poblíž hradu Veveří. Krom vysoké technické úrovně je na obrazu zajímavé, že se snaží vyjádřit mateřské pouto mezi Marií a Ježíšem – dotekem, umístěním postav i uvolněným oděvem. Dnes dílo najdete v Anežském klášteře ve sbírce Národní galerie.
Lucas Cranach
Lucas Cranach jako mistr německé renesance namaloval nespočet křesťanských i antických výjevů. Vlivný a dobře situovaný Cranach se ale také netajil přátelstvím s Martinem Lutherem. Ten se stal dokonce kmotrem Cranachovy dcery. Cranach později zřídil tiskárnu, kde tiskl Lutherův překlad Nového zákona. Nikoho pak nepřekvapí, že nejslavnější Lutherův portrét je právě z ruky Lucase Cranacha. Datuje se na rok 1529, je namalovaný na dřevě a dnes visí v galerii Uffizi ve Florencii.
Leonardo da Vinci
Leonardo da Vinci používal během svého pobytu ve Francii na deskové malby dubové dřevo. V Miláně ale dostal zakázku, která v našem příběhu jako by symbolizovala konec obliby dřevěné desky jako materiálu pro malbu. Obraz Madonna ve skalách totiž vznikl ve dvou verzích – jedna na dřevě, druhá na plátně. Na obou je typický Leonardův rukopis – provokativní kompozice i ladné stínování. Oba obrazy, téměř totožné, ale mají mezi sebou i rozdíly, kterými se mohou kochat odborníci i nadšenci. Dodnes není jisté, zda verzi na dřevě nenamalovali Leonardovi žáci.
Rembrandt van Rijn
Rembrandt působil v 17. století, tedy v době, kdy už malířství zcela ovládlo plátno. Na plátně jsou namalovány jeho legendární díla jako Noční hlídka nebo vlastní autoportréty. Tento autoportrét z jeho raného období (1630) je ale ještě namalovaný na dřevě. Dnes se obraz nachází v New Yorku.
Francisco Goya
Španělský romantik Goya se mnohým zaryl do paměti zobrazením nahé a oblečené Maji nebo děsivých výjevů ze série “černých maleb”, jakým je například Saturn požírající svého syna. Za jeho života, tedy na přelomu 18. a 19. století, už se dřevo užívalo k malování v podstatě pouze jako ozdoba nábytku a jiných užitkových předmětů. Přesto v Londýnské Národní galerii nalezneme dva Goyovy portréty na dřevě. Na dřevě je namalován i vesele morbidní obraz Pohřeb Sardinek.
